Ze semen
Výsev osiva je nejběžnější způsob přípravy sadby, který lze využít pro získání prakticky jakýchkoliv rostlin. V případě pomalu klíčících, nebo pomalu rostoucích druhů rostlin (máta, meduňka, a další) však tato metoda nemusí být příliš efektivní – u těchto druhů připravujeme sadbu odběrem částí matečných rostlin, která je popsána níže. Výsevem také nelze připravit sadbu řady rostlin, které jsou speciálně vyšlechtěné a osivo není schopné přenášet potřebnou genetickou výbavu (některé druhy bylinek a plodové zeleniny).
Druhy vhodné pro výsev jednotlivých semen jsou salát, lichořeřišnice, bazalka, oregáno mangold, kopr a další.
Do zvoleného substrátu je zapotřebí vyhloubit výsevní jamku. Ta by měla být přibližně dvojnásobně hlubší, než je průměr osiva. Osivo se vloží do výsevní jamky. V případě méně kvalitních osiv (většinou z hobby marketů) vyséváme vždy 2 semena do jedné jamky jako pojistku, pokud by jedno z nich nevyklíčilo. V případě kvalitních profesionálních osiv vyséváme po 1 semenu.
Substrát nad osivem přihrneme do roviny. Substrát opatrně prolijeme vodou a umístíme například na parapet okna. Přebytečná voda na dně truhlíku nebo misky není na obtíž. Necháme osivo klíčit, v závislosti na druhu rostliny během 3-7 dnů vyklíčí.
Sadba je připravená poté, co se objeví děložní lístky, zpravidla 2 celokrajné lístky, které vypadají úplně jinak než pravé listy (listy dospělé rostliny). Pokud vyklíčí více semen, než je zapotřebí, vybereme rostlinu, která je větší a vitálnější. Tu ponecháme a ostatní opatrně vytrhneme. Nakonec pak substrát vložíme do pěstebního košíčku a do systému. Při použití paper potu obalíme substrát síťkou a stáhneme gumičkou
Tip pro rychlejší sklizeň - výsev na široko
Volíme v případě, že chceme pěstovat v jednom kousku substrátu více rostlin najednou, abychom zvýšili výnos z jednoho místa v hydroponickém systému. Je vhodné vybrat o něco větší kus substrátu (např. kostka 4x4cm).
Druhy vhodné pro tento druh výsevu jsou petržel, pažitka, řeřicha, roketa, špenát, koriandr, bazalka. Obecně všechny druhy zeleniny, které nerostou tolik do šířky, nebo požadujeme rychlou výnosnost produkce.
Polévkovou lžící semena krouživým pohybem opatrně zatlačíme do substrátu. Substrát
prolijeme vodou a umístíme například na parapet okna. Poté, co se objeví děložní lístky, vložíme do systému. Rostliny se už dále neprotrhávají.
Z matečné rostliny
Nové rostliny budou mít totožné vlastnosti jako matečná rostlina, prakticky se jedná o klonování. Nejčastější používané metody jsou množení oddělky a řízky. Při množení rostlin oddělky odebíráme zakořeněnou část rostliny, typické například pro jahodník, kdy odebíráme prakticky již hotovou rostlinku a jen ji přenášíme do samostatného kusu substrátu. Při množení rostlin řízky odebíráme bylinnou, nebo zdřevnatělou část stonku, která se zasadí do substrátu, měla by zakořenit a dále růst. Vždy je důležité, aby matečná rostlina byla zdravá, použité nástroje by měly být čisté, ideálně dezinfikované.
V případě množení bylinek řízky nejčastěji využíváme techniku bylinných, výjimečně dřevnatých, řízků. Při odběru a přípravě řízků narazíme na odlišnosti ve stavbě stonků rostlin – jejich pochopení a respektování jsou klíčem úspěchu.
Rostliny se zřetelně strukturovaným stonkem
Tyto rostliny mají jasně danou strukturu nodů a internodií (uzlin a meziuzlí). V nodech se stonek často větví, vyrůstají z nich listy a vypadají jako kolénka na stonku. V těchto místech jsou nahloučena dělivá pletiva a z těchto míst může rostlina efektivně zakládat kořeny. Naopak v internodiích je aktivita dělivých pletiv nízká, jde prakticky o holé stonky mezi uzlinami. Je nutné řízek připravit tak, aby byla pod povrchem substrátu alespoň jedna nebo více uzlin.
Druhy vhodné pro množení z řízků a se zřetelně strukturovaným stonkem jsou máta, meduňka, oregáno, šalvěj, tymián (některé druhy) a další.
Nejprve odstřihneme vrcholovou část stonku, která by měla obsahovat alespoň 3 nody. Upravíme spodní část stonku tak, aby pod spodním nodem zbyl cca 0,5 cm dlouhý zbytek stonku. V případě, že dojde k poškození nodu, lze jej považovat za znehodnocený.
Opatrně odstraníme spodní listy a ponecháme pouze listy
v horních 2 nodech. Pokud jsou listy velké, ponecháme jich méně, nebo je v půlce odtrhneme. Příliš velké listy zvyšují transpiraci, z řízku se příliš rychle odpařuje voda a často uhyne dříve než stihne zakořenit.
Do substrátu vyhloubíme jamku tak hlubokou, aby bylo možné dostat bezpečně pod povrch substrátu alespoň jeden, ideálně dva nody. Řízek vložíme do jamky a přihrneme substrátem. Substrát i s řízkem vložíme do hydroponického košíčku a do systému – potřebuje světlo i živiny. Zda se řízek ujal zjistíme tak, že začne růst. Nepřímý ukazatel je i stav, kdy řízek během 10 dnů neuvadne.
Rostliny s nevyhraněnou strukturou stonku
Stonky těchto rostlin vypadají ve všech místech stejně. Nelze na nich najít žádné nody, větví se nahodile a listy rostou prakticky kdekoliv (všude). V tomto případě jsou dělivá pletiva ve stonku rozložena rovnoměrně. Rozdíl je však v tom, zda odebíráme vrcholovou (bylinnou) část stonku, nebo již vyzrálou (dřevnatou). Toto se u různých druhů rostlin liší. U bylinek bývá často vhodnější použít vrcholové části stonků (bylinné).
Druhy vhodné pro množení z řízků a s nevyhraněnou strukturou stonku jsou mateřídouška, tymián (některé druhy), rozmarýn a další.
Odstřihneme vrcholovou část stonku, která by neměla být zbytečně malá (7-10cm). Opatrně odstraníme listy alespoň ze spodní poloviny stonku. Pokud jsou listy velké, odstraníme jich více. Řízek vložíme do jamky a přihrneme substrátem a vložíme do hydroponického systému. Zda se řízek ujal zjistíme tak, že začne růst. Nepřímý ukazatel je i stav, kdy řízek během 10 dnů neuvadne.